Začínající stenózu lze odhalit pomocí zhoršených jaterních testů, ale ty mohou poukazovat na mnoho jiných příčin, není to tedy zcela jednoznačným nástrojem pro určení této diagnózy. Potvrdit stenózu je možné díky vyšetření ERCP (Endoskopické retrográdní cholangiopankreatografii). Jak název napovídá, provádí se endoskopem/fibroskopem. Ten je zaváděn ústy, kdy lékař pokračuje do hltanu, jícnu, žaludku a dále do tenkého střeva. V tenkém se pod rentgenovou kontrolou najde ústí žlučových cest. Sem se následně vstřikuje kontrastní látka, která na rentgenu vykreslí žlučové cesty. Pokud si vzpomenete na dřívější články o PSC. ERCP je metoda, která dovede toto onemocnění potvrdit. Po zhodnocení stavu žlučových cest, je možné stenózu okamžitě řešit zavedením stentu
 |
| Příprava před samotným ERCP - kroužek slouží k zavádění fibroskopu |
Zpět ale k samotné stenóze. Lze ji vysvětlit jako zužování, přiškrcování, zkrátka zhoršení průchodnosti v místě našití (anastomózy) žlučovodu. Tato komplikace je poměrně jednoduše řešitelná a provádí se zavedením zmíněných stentů. Stent si můžeme představit jako taková úplně titěrné brčko či dutou výztuhu, které se zavede do postiženého místa ve žlučovodu a udrží ho roztažený, aby jím mohla žluč procházet.
 |
| vizualizace - stent Tannenbaum |
Nejčastěji se stenty do žlučovodů zavádějí dočasně (rok), kde se v pravidelných intervalech vyměňují. Během této doby, se tělo, resp. žlučovod snaží "zapamatovat" šířku žlučovodu tak, aby se do budoucna bez stentů obešel. Až lékař rozhodne, stenty se vyndají a po určité době je provedena kontrola, zda léčba měla kýžený efekt.
 |
| Na RTG snímku je vidět zprůchodněná anastomóza |
Jak je tedy zřejmé. Stenóza není nic neřešitelného a nevyžaduje žádných drastických zákroku na těle pacienta. Pokud vám váš lékař oznámí tuto "výhru", není třeba propadat panice. Jediné, co musí pacient podstoupit je pravidelné ERCP, které souží k již zmiňované "údržbě" stentů :)
 |
| Šťastný konec kdy váš žlučovod získal svobodu a znovu může volně "dýchat" :) |
