Nejprve je nutné říct, že imunosupresiva jsou léky, které máte po Tx, zkrátka “na tvrdo” na celý život a bez nichž byste už neřešili starosti běžného pozemského života nebo v tom lepším případě byste jak gladiátoři zápasili s rejekcí (odmítáním, transplantovaného orgánu, tělem).
Aby lékaři předešli rejekci, naordinují vám určitou dávku imunosuprese, kterou užíváte. S hladinou léků se neustále hýbe a upravuje se dle výsledků laboratorních hodnot. Pokud se Vám ovšem stane, že budete mít rejekci, pak se imunosuprese navýší a klidně budete brát brutální dávku, až o řád vyšší než jste byli zvyklí.
Pokud se tak stane, krátkodobě se s tím Váš organismus vyrovná, pokud ovšem zvýšená dávka trvá déle, mohou nastat různé problémy. V úvodu článku jsme si řekli, ž se budeme věnovat speciálně léku CellCept. Proto se mrkněme prakticky na příznaky, které může CellCept při dlouhodobě zvýšené dávce vyvolat (další jsou samozřejmě popsány v příbalovém letáku).
1. může dojít k významnému poklesu leukocytů-leukocytóze (bílých krvinek). Tento stav Vás, teoreticky, může dostat až do Vámi velmi známého prostředí nemocnice. Ale nebojte, pokud by se tak stalo, určitě ne v nějak fatálních konotacích, zkrátka, jen proto, abyste byl ušetřen infekcí (což, tedy je asi bezpečnější zůstat doma) a také proto aby Vám nabudili organismus a vyrovnala se úroveň leukocytů. Toto se dá řešit hospitalizací, ale v dnešní době také, domácí léčbou, která je v tomto případě asi lepším řešením. Samozřejmě zase jen pokud se nenacházíte v nějakém horším stavu, než je “jen” deficit leukocytů. Ptáte se proč je lepší být doma? Protože prostory nemocnice si představte jako obrovskou louku plnou hmyzu, v tomhle případě je tahle louka plná virů a bakterií a vzhledem k téměř nulové úrovni leukocytů, jste velmi náchylní k jakoukoliv infekci. Zkrátka a dobře, nastane-li tato situace, doma si spíše zabezpečíte karanténu než v nemocnici. Ale co doma s krvinkami? Nic. Existují subkutánní (podkožní) injekce – Zarzio, které si můžete při troše šikovnosti aplikovat doma samy, nebo je vám někdo ďobne.
2. problémem, méně častým, ale o to více nepříjemným, jsou cyklicky se objevující afty. Které se mohou objevit v podstatě kdekoliv v dutině ústní. Tento nežádoucí projev se může vyskytnout při dlouhodobém užívání imunosupresiva ve vysoké dávce. Ptáte-li se co je to vysoká dávka, stanovme si třeba 2000 mg za den. Pokud na sobě začnete tyto jevy pozorovat, neváhejte zajít za svým lékařem. Ten by, po vyloučení dalších možných eventualit, na základě rozboru krve, měl snížit nebo zcela vysadit tento lék. Léčba aft pak podléhá spíše pozorováním stomatologem, který Vám předepíše možná antibiotické a antimykotické krytí a klidnící masti (na bázi lidokainu a imunosupresiv). Tento gel Vám pomůže překonat období, kdy probíhá hojení aftu a obnova tkáně. Dále také zamezuje možnému vzniku nějaké infekce
- aktivní fáze léze, kdy dochází ke změnám v dutině ústní. Léze ještě není tolik citlivá, neznepříjemňuje Vám tedy tolik život. Postupně dochází k odumření povrchu vředu, kůže se během několika dní odloučí (už v tuto chvíli probíhá proces hojení).
- Zřejmě nejnepříjemnější fáze, kdy došlo k odloučení odumřelé tkáně a je odkrytá nová, mladá tkáň, která je velmi citlivá. Je to období, kdy je tedy obtížné jíst či pít.
- Zde vidíme již zhojený aft. Místo již není citlivé, obnovuje se tkáň. Vzhledem k velikosti aftu ( cca 2 cm v průměru, může dojít k tomu, že povrch zůstane zjizvený.
Sečteno a podtrženo. Doba léčení vředů, lézí či aft se pohybuje, pokud nedochází k recidivám ,cca jeden měsíc od propuknutí až k úplnému zhojení.
